Čím dál, tím více vidím kolem sebe spoustu lidí, kteří se neumí rozhodnout, co je pro ně v životě důležité, často přebírají hodnoty jiných lidí za své a jsou z toho zmateni. Proto jsem se rozhodla napsat o knihách, které mi změnily život, a to doslova a do písmene. Tedy ne, že by se mi změnil život okamžitě po přečtení těchto knížek, to rozhodně ne. Je dost nutné si dát čas a vše si srovnat v hlavě. Mě osobně to trvalo rok a kousek, než jsem přišla na to, že ranní zvracení a nechuť ráno vstávat jsou asi známky toho, že někde je chyba. Máte to podobně? Máte pocit, že kolem Vás jsou mimozemšťanu, kteří nemluví Vaší řečí? Tak jste na tom stejně jako já před rokem, a pokud Vám tento článek k něčemu bude a pomůže, tak je cíl splněn 🙂
Co se vlastně stalo?
Nejprve popíšu situaci, která u mě nastala před několika lety. Měla jsem skvělou práci, skvělý plat i spoustu skvělých kolegů kolem sebe. Jenže nic netrvá věčně. Zůstával mi plat i práce, jen kolegové, kterých jsem si vážila, začali mizet. Znáte to, organizační změny. Nechci se k tomu více vyjadřovat, protože by článek sklouzl jinam, než chci, a tak jsem pozorovala, jak na místa mých oblíbených zkušených kolegů usedají „děti“, kterým ještě teče mléko po bradě, bez názoru, ale s touhou dělat kariéru. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je někde chyba. Cítila jsem se jako v blázinci.
Představte si situaci, že někde pracujete 10 let. Jste spokojení, práce Vám dává smysl, a najednou se změnou ředitele nastane miliarda organizačních změn, které vedou k dalším organizačním změnám. Co se řeklo před týdnem, už neplatí a pozor platí zase to, co platilo před 2 lety, protože to někdo navrhl jako super nový nápad našemu novému panu řediteli, aby si u něj udělal očko. Prostě Kocourkov, kde se lidi měli začít bát o práci a vedoucí pracovníci v nich tento pocit měli radostně rozvíjet.
Měla jsem 3 možnosti:
- Setrvat na své pozici a čekat, až se organizační změny dotknou i mě, a do té doby si zařídit lobotomii mozku, abych to tam vydržela.
- Snažit se něco změnit, což jsem si po těch letech v tomto ústavu již zakázala.
- Odejít sama s hlavou vztyčenou a holým zadkem, jak už je asi mým zvykem.
Neurolingvistické programování mozku
Ano, zvolila jsem variantu č. 3, ale ještě chvilku to trvalo. Našla jsem totiž novou zálibu, ke které mě přivedl můj přítel a jedná se právě o NLP – neurolingvistické programování mozku. Popsat, co vše se zde můžete naučit, by bylo opravdu na strašně dlouho. Pokud bych se zamyslela, jak to napsat v jedné větě, tak knihy Vám pomohou nejen najít sebe sama, ale zároveň Vám ukáží techniky, které Vám pomohou komunikovat s lidmi, zbavit se stresu nebo úzkosti a využívat svůj potenciál k tomu, co opravdu chcete dělat a máte na to talent.
Maslowova pyramida versus Pyramida neurologických úrovní
Znáte Maslowovu pyramidu? Zkusím Vám zde porovnat tuto pyramidu s pyramidou neurologických úrovní. Chci Vám na tom ukázat, jak jsou trénovaní manažeři, aby ve Vás vyvolali pocit spokojenosti a udrželi si Vás ve firmě (netvrdím, že to je špatně), a naopak, jak by jste se sami sebe měli ptát Vy sami, abyste byli spokojení ne s tím, co aktuálně máte (pokud jste to dočetli až sem, tak Vám zřejmě něco chybí), ale s tím, co byste mohli mít, kdybyste pro to začali něco dělat.
Maslowova pyramida Vám má dát jednoduchý návod na to, jak správně lidi v práci vést a pracovat s jejich potenciálem, tak abyste byli šťastní Vy a lidi si mysleli, že jsou taky. Pokud lidi nevedete, a jste vedeni, tak se zde můžete podívat, kde jste a kde se vidíte do budoucna, v rámci firmy.
Kdežto Pyramida neurologických úrovní, na rozdíl od pyramidy Maslowovy, Vás donutí přemýšlet o Vás samých a o tom, co je pro Vás v životě důležité a co by Vás v životě naplňovalo.
Příklad: Představte si malou roztomilou holčičku, která má sen stát se zpěvačkou. No jenže vyrůstá v rodině, kde tatínek je ředitel školy a maminka pracuje pro kancelář ředitele republiky, jakým směrem bude vedena asi ta holčička? Ano, vyroste, a pravděpodobně z ní bude něco podobného jako je maminka a tatínek a bude jí podvědomě v životě něco chybět. Pokud bychom to vzali dle Maslowovi pyramidy:
- Fyziologické potřeby: Holčička je úspěšná jako její rodiče, má pěkný plat, který jí vyhovuje a pracuje v pohodové práci, kde má svoji útulnou kancelář, takže dobrý, ne? Můžeme o krok dál.
- Potřeby jistoty a bezpečí: Naše holčička je i v tomto ohledu v pohodě, smlouva na dobu neurčitou, stravenky, 5 týdnů dovolené a další peníze ve formě např. benefitů společnosti. I zde je to ok.
- Sociální potřeby: tohle je fakt dobrý 🙂 Pojďme se opít, ať se všichni poznáme, můžeme se spolu i vyspat, to jen potvrdí, že patříš mezi nás, a krásné neformální vztahy na pracovišti jsou tu. Hm? 🙂 Pardon, jsem trochu sarkastická, ale párkrát jsem byla donucena tyto akce pod nálepkou „povinné pracovní akce“, navštívit a setrvat tam. Popisovat to nebudu, ale když mi pak slečna, po které se váleli 3 chlapi za jeden večer, a pak si pro ni přijel ten její chudák, řekla, že nechce dopadnout jako já, tak jsem pochopila, že sociální potřeby mi asi začínají chybět na mém pracovišti a strádám. Ale vraťme se k naší holčičce, na pracovišti byla oblíbená, kolegyně ji vyhledávaly nejen kvůli práci, ale rády s ní zašly i na kafe, takže paráda, na pracovišti to bylo skoro jako doma…
- Potřeby uznání: Tato pyramida Vám říká, že další z Vašich potřeb je, že Vás lidi budou v práci uznávat, ale taky Vám mohou dostačovat ty tři první body, a pokud víc nechcete, nejste typ dosti ambiciózní pro dosažení lepší pozice. Ti nejlepší dojdou totiž až na vrchol. A naše holčička je vážená manažerka řekněme, a i zde je to ok. Lidi k ní vzhlíží a nadřízení ji zbožňují
- Potřeba seberealizace: Sem už dojdou jen vyvolení, nebo spíše jak se rádo říká, nejvhodnější. Prezentujete se dostatečně sebevědomě? Dáváte práci přednost před vším ostatním a Váš nadřízený je Vaším idolem? Pak jste tady na vrcholu správně a vítejte. Pokud máte rodinu, děti, koníčky (uznává se pouze fotbal), tak nechápu, jak jste mohli dojít až sem, a honem šupky dupky zpět. No a naše holčička je přesně ta, která tráví v práci 12 hodin denně, a pak maká ještě doma, a proto je na vrcholu správně, ale stále jako by jí to nedávalo smysl a něco jí v tom životě utíkalo.
Pokud by naše holčička zvolila pyramidu neurologických úrovní a ptala se sama sebe, tak už u otázek „v co věříš?“ a „proč to děláš?“ by zjistila, že to, co dělá, vlastně nedělá z vlastního přesvědčení, ale aby se někomu zalíbila, nebo aby splňovala hodnoty svých rodičů, nikoliv svoje. A v tom je ten rozdíl. Zde by naše holčička postupem času mohla dojít k tomu, že nemůže zůstat v práci, ve které aktuálně je, protože chce zpívat a chce žít naprosto jiný život. Nebo by možná došla k něčemu jinému co by jí bavilo. Jednoduše by si srovnala hodnoty a šla by si za svým opravdovým štěstím.
Debordelizace hlavy aneb zprimitivněte k úspěchu
A zde to ukončím. Protože to je přesně to, co bych Vám chtěla předat, a krásně napsané to najdete ještě v této další mé oblíbené knize: Debordelizace hlavy aneb zprimitivněte k úspěchu. Tato kniha je určená pro všechny, kdo chtějí pracovat se svým mozkem, se svým potenciálem. Je čtivá a psaná pro každého. Mě samotné pomohla srovnat si priority a dle nich začít fungovat. Pokud chcete začít něčím jednodušším na rozehřátí, tak doporučuji. 🙂
Během necelých dvou let jsem našla téměř ve 40 letech sama sebe. Už ráno nezvracím a nevstávám bez motivace. Naopak, každé ráno se těším na další den, který si můžu užít jak s dětmi, tak se i realizovat ve věcech, které mě opravdu baví a naplňují a zdaleka nejsem na konci. NLP například neumím úplně využívat v partnerském životě, protože mé emoce jsou bohužel stále silnější než já, ale co se týče pracovní stránky, tak tu jsem si srovnala přesně dle mých priorit a potřeb, a aktuálně můžu říci, že se cítím ve své kůži. 🙂
A jak jste na tom Vy?
