Jak jsem před nedávnem avizovala na FB, tak jsme v minulém měsíci navštívili Jiřetín pod Jedlovou. Kam na výlet v Ústeckém kraji – Jiřetín pod Jedlovou, Tolštejn. Jiřetín najdete na severní straně Lužických hor v Ústeckém kraji. Doporučuji si vzít hodně teplé oblečení, protože severní strana se rozhodně nezapře. Okolí je úžasné a byla by škoda, abyste kvůli oblečení byli omezeni na víkend na hotelu. 🙂 Můžu doporučit hippies módu – Yes We Vibe, boty mají přesně dělané na severní strany. 😀
My byli ubytovaní v Jiřetínské chaloupce, která nabízí ubytování spíše domáckého a rodinného typu. S kuchyní, koupelnou a dalšími 2 obytnými místnostmi. Snídaně jsou k dispozici za příplatek. Pro rodiny s dětmi naprosto ideální. Parkovat můžete hned u domku.
Kde najdete tento kousek naší země? Jak se tam dostanete, a co můžete vidět v okolí?
Kam na výlet v Ústeckém kraji – Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín najdete na severní straně Lužických hor v Ústeckém kraji. Navigace nám hlásila cca 1 hod cesty z ÚL autem, ale realita byla maličko jiná, vzhledem k objížďkám a opravovaným komunikacím. Takže počítejte spíše 1 hod a 45 min, ať nejste překvapeni. Tato malinká vesnička se původně jmenovala Sankt Gergenthal a v roce 1998 získala titul obce roku.
Základem Jiřetína je čtvercové náměstí, kolem něhož jsou silnice rozvinuté do 4 světových stran. Vzhledem k tomu, že se Jiřetín nikterak nerozvíjel a neměnil, tak bylo jeho centrum v roce 1992 vyhlášeno za městskou památku. Hlavní dominantou náměstí je kostel nejsvatější trojice, bohužel kvůli dešti a větru jsem nestihla vyfotit ani náměstí, ani kostel a ani informační středisko, které je přímo na náměstí a můžete si zde zjistit veškeré informace ohledně okolí, památek, kam na výlet v Ústeckém kraji a okolí Jiřetína.
Tolštejn
První naše kroky vedly na Tolštejn – dříve Dohlenstein, v překladu „Kavčí skála“. Hrad byl postaven začátkem 14. století v gotickém stylu. Leží na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v Severních Čechách. Hrad Tolštejn má i své tajuplné pověsti. Tak například před hradem má vyvěrat pramen a z něj prý tryskají zrnka zlata. Nemohu potvrdit, ale možná že přes zrnka krup a deště jsem je jen přehlédla. 🙂 Dále zde hrad hlídá bílá paní, která, jak už to tak bývá, vypráví o nešťastné lásce Tolštejnského rytíře, který dodnes hlídá na Tolštejně poklad. 🙂
Nejen kulturní zážitek najdete na Tolštejně, ale můžete se zde i občerstvit a najíst. Hospůdka na Tolštejně je útulná a paní hospodská je velmi milá a ochotná. Rozhodně doporučuji se zde zastavit a občerstvit se po dlouhé cestě na vrchol Tolštejna. Nestůjte jen v předsíni, je to škoda. Uvnitř je dětský koutek, klavír, kamínka, knížky a samozřejmě dobré jídlo a pití.
Budyšín – Bautzen
Německo leží od Jiřetína opravdu kousíček cca 30 – 40 km. Záleží, do kterého města se vydáte. Mě samotnou nadchnulo město Budyšín, známé jako město věží. Jenže se tam stejně musím ještě jednou vrátit, protože díky větru a zimě jsme toho moc neviděli. Chtěli jsme vidět bývalou katovnu, která má být přilepená na hradby gotického kostela sv. Mikuláše.
Kostel svatého Mikuláše jsme úspěšně našli, dokonce i hřbitov ležící hned pod ním, který nás opravdu zaujal, ale katovnu jsme úspěšně přešli a až doma z internetu zjistili, který dům to má být. Mrzí mě to hlavně kvůli malé, protože ona má teď Assassinské období a všechny tyhle hrůzy ji strašně baví.
Bautzen může být opravdu romantické město. Najdete v něm spoustu krásných a romantických uliček, a věže, které se tyčí nad městem, vám dopřejí krásný výhled na celé město, nebo aspoň na část, záleží dost na tom, kam až vystoupáte.
Jediné, co bylo trochu přítěží, bylo, že jsme si vybrali zrovna víkend, kdy k nám do ČR přišla ta šílená vichřice a bourala stromy. Takže jsme spíše celý víkend vláli ve větru a utírali nudle od nosu.
Restaurant Burghof
V Budyšíně jsme dostali hlad. Rozhodli jsme se tedy pro hospůdku hned nahoře u kostela sv. Mikuláše – Restaurant Burghof.
Co mě překvapuje stále, je to, že Němci prostě anglicky nemluví a mluvit nebudou. Paní servírce, ač se snažila být milá, jsem nerozuměla ani slovo. Anglicky mluvit odmítala, takže jsem si nakonec připadala jak idiot já, ale jídlo jsme úspěšně objednali. No a výsledek? Na celém jídle mi opravdu chutnaly jen ty bambusové výhonky.
Zbytek jídla jsem darovala mému synovi a přítelovi, protože mi to jednoduše nechutnalo. Maso bylo nedochucené. Brambory – bramborové. Prostě nic, co by vaše chutě potěšilo. Nuda. Dětská jídla chutnala stejně jako u nás, řízek a kaše, na tom se snad ani nic zkazit nedá. Takže pokud tam zajdete, nedoporučuji si dávat vepřové.
Jiřetín ještě určitě navštívíme, ale tentokrát si počkáme na léto. To tam musí být úžasné. Když teď koukám na fotky, těším se, až si dám pivko na Tolštejně a sednu si ven na ty lavičky a budu se jen tiše kochat výhledem.
Mějte se fajn – Maruška 🙂