Ahojte všem, jaký jste měli víkend? My naprosto skvělý. Ačkoliv nás bouřka neminula, tak to bylo super. Tentokrát bych Vám ráda dala tip např. na příští rok, a to kam můžete zajít s dětmi. Ukáži Vám také cvičení dravých ptáků, které bohužel bylo dost vypjaté, a zřejmě to i ti dravci vycítili. A v neposlední řadě jsem se rozhodla poukázat na České standardy v oblékání, které mým smyslům nedělají úplně dobře, a proto bych se tomuto tématu zde na mém blogu velmi ráda věnovala. Pokud Vás zajímají Ústecké trendy v oblékání, čtěte až do konce, protože to opravdu stojí za to. Budu ráda i za Vaše názory na českou módu, a klidně i nápad, jak se tohoto nešvaru zbavit. Jsem pro každou srandu. 🙂
Den otevřených dveří v Českém rozhlasu Sever
V sobotu jsme navštívili den otevřených dveří v českém rozhlase u nás v Ústí nad Labem. Velmi mě potěšilo, že na této akci nebylo třeba mít nacpanou peněženku, protože vstup i veškeré atrakce pro děti i pro dospělé zde byly zdarma. Pití a občerstvení za normální ceny. Jsem ráda, že Český rozhlas Sever udělal akci, kde děti mohly jít, kam chtěly, a nemusely u toho žebrat dospělé o peníze. Palec nahoru a díky 🙂 Budova Českého rozhlasu sídlí ve vile někdejšího továrníka Wolframa v ulici Na Schodech v Ústí nad Labem, a celé akci to dodalo atmosféru přímo pohádkovou.
Atrakce pro děti, ale zapojit se mohli i dospělí 🙂
Atrakcí bylo opravdu hodně, a protože jsem zde byla hlavně kvůli své dceři a slíbila si, že blog půjde tentokrát trochu do pozadí, protože bych si to s dcerou tolik neužila, tak Vám neukáži ani slavné lidi, ani moderátory rádia, protože tyto atrakce moji dceru opravdu nezajímaly. Nicméně na otevřených dveřích můžete zajít až do studia českého rozhlasu, můžete si tam zkusit přečíst zprávy do „éteru“ a vyfotit se s Vašimi oblíbenými moderátory. Nechci jim vůbec ubírat slávu, zároveň věřím, že se na mě nebudou zlobit, když v tomto článku nebudou hlavními protagonisty, protože dcera je prostě vidět nechtěla a toužila po koních, skákacím hradu, dravcích a kozách. A za to díky, protože to bylo vážně super.
Děti si mohly pohladit a nakrmit kozy, povozit se na ponících i konících, zatočit si kolem štětí, zaházet si balóny na terč a v neposlední řadě viděli nejen dravce, ale i malinkaté 3 týdenní mláďátko Puštíka obecného, které bylo opravdu ťuťu a pro Vás je ve videu níže. Dravci mě nadchli opravdu hodně, a pak nejvíce času jsme strávili u koz a malinkatých kůzlátek, která byla z dětí už trošku vyplašená a běhala za maminou ve snaze ulovit cecek. Děti si je mohly nakrmit i pohladit. Jedna koza byla tak přítulná, že jsem skoro přišla o řetízek a můžu říci, že jsem si našla novou kejmošku 🙂 Uvažuji, že si pořídím kozu domu, po víkendovém zamilování. Jen nevím, co na to rodina… 😀
Cvičení dravců
Na dravce jsem se vážně těšila (vzhledem k tomu, že jsem byla s foťákem vykázána od dravců pryč, tak jsem stihla jen dva kousky), a proto jsem se Vám to snažila alespoň natočit. Kvalitu mi odpusťte. Nejvíce mě zamrzelo, když za paní cvičitelkou přiběhl organizátor s tím, že přijel David Deyl, a proto je nutné, aby to paní zrychlila. Já rozumím tomu, že David je mediální hvězda, která má nabitý program a jeho čas stojí kopu peněz. No jenže pojďme si říci, že ani samotní dravci nedokáží jen tak na rozkaz udělat vše, co se po nich chce, a zřejmě je nutné dodržet určitý postup, aby spolupracovali. Všeho všudy na to cvičitelka měla 20 minut a z toho jí 15 minut lilo jak z konve. Klobouk dolu před tou paní, a děkujeme, my jsme si to užili 🙂
Módní policie
Oblékání zde v ČR mě někdy přivádí k slzám. Nejsem ten typ, který by nutně na sobě musel mít oblečenou značku, to ne. Jsem typ člověka, který má rád hezké věci, méně přeplácané, více jednoduchosti, a střídám pár barev, které mi jsou nejbližší. Mám ve skříni kupu krásných šatů a věcí, které ovšem zde moc na sebe neberu, protože vždy, když to udělám, mám pocit, že za mnou slintá miliarda chlapů a ženský si šuškaj. Jsem na to už zvyklá, a když prostě nemám náladu na očumování, raději si vezmu něco „méně hezkého“ a nápadného, abych byla tzv. v klidu. No jenže ani tohle mi nepřijde zrovna dobrý. Moje nejlepší kousky většinou vytahuji na dovolených v zahraničí, kde si v tom konečně připadám dobře a nikdo na mě nezírá, jako bych spadla z měsíce.
Máte podobné pocity? Oblékáte se do věcí, které se Vám líbí a nebo se přizpůsobujete české mentalitě?
Na dni otevřených dveří jako by se zastavila doba. A proto holky, slečny, dámy, ženy, ale i babičky, já Vás prosím, nenoste ty hrůzy, které Vám nabízí vietnamští kamarádi s úsměvem na rtech a šišlají „šuší Vám to moc“. Pánové, zastavte je, když to nevidí samy.
Vybrala jsem dva kusy, které mě opravdu naštvaly. Nechci se nikomu posmívat, naopak chci poprosit, nenoste to holky. NESLUŠÍ VÁM TO!
- Tygrované legíny, růžové tílko nebo šaty s černou sukní a růžové pantofle? Co na to říkáte? já osobně si myslím, že by měla být módní policie i na tržnicích, a hadry by měly procházet cenzurou „normálních“ lidí, a teprve poté dány na pult. Zavřela bych toho prodavače, který jí to prodal, a i toho, kdo to k nám do ČR dostal. Tohle není hezké, nebo máte jiný názor?
- Proužek a batoh s kytičkami? Tak nevím. Slečna s baťůžkem zřejmě zvolila volnočasový oblek, a chtěla ho rozjasnit červeným batohem s kytičkami. Já chápu, že pohodlí je pohodlí, jen co zkusit to trošku více sladit?
Jaký jste měli víkend Vy? Taky super? My nakonec krásně zmokli, deštníky zůstaly doma, ale než jsme došli k autu, tak jsme stihli napůl uschnout. Ani jsme se už nešli podívat na Davida, jak zpívá, to se Vám moc omlouvám, ale já jeho fanynka až tak zase nejsem. Každopádně tam měl autogramiádu a mohli jste se s ním vyfotit. Nic pro mě 😀
V neděli jsme dělali ryby na ohni, taky dobrý, rychlý recept na dobrou rybu připravuji 🙂